STŘÍPKY Z HISTORIE,
aneb něco o švestkách a sušení

Švestky mají historický původ pravděpodobně na Kavkaze, nicméně o expanzi švestek

do Evropy se prý zasloužili hlavně Římané, kteří je měli sázet na nově dobytých územích.

Díky nim se dostaly na Balkán a odtud pak, během migrací Slovanů,

doputovaly údajně i do našich končin.

Za skutečnou popularitu švestek u nás může pak Karel IV., pro kterého byly, stejně jako vinná

réva, důležitou pěstitelskou prioritou. I proto se jim leckde dodnes říká

KARLÁTKA či KADLÁTKY.

SUŠENÉ OVOCE - BAKÁLIE

Nejstarší zmínky o sušeném ovoci jsou staré asi 4000 let. Na sušených hroznech si tehdy

pochutnávali ve starém Římě, Řecku, Egyptě nebo v Persii. Tam, stejně jako třeba v Turecku,

Arménií, Gruzií nebo jinde v podhůří Kavkazu, je sušené ovoce - zejména pak meruňky,

součástí místních kultur dodnes.

Sušení ovoce bylo v minulosti jednou z mála konzervačních metod umožňujících jeho

uchování přes zimu. V Čechách a na Moravě dosáhlo značného rozšíření. Sušily se zejména

švestky, jablka a hrušky.

Stavby sušáren ovoce byly rozšířeny od počátku 19. století a to zejména v ovocnářských

krajích (v Českém středohoří, Podkrkonoší a na východní Moravě), kde náležely k častému

vybavení větších zemědělských usedlostí. Stavěly se v humnech, zahradách či sadech v

dostatečné vzdálenosti od ostatních budov s ohledem na lidskou práci, i přes náročné sušení

ovoce, nedaleko obytných stavení. Nevelké půdorysy sušáren jsou velmi dobře patrné na

historických mapách Stabilního katastru, pořízených v měřítku M 1:2880 během 2. čtvrtiny

19. století.. Na východní Moravě se ovoce vydatně sušilo až do 50-tých let 20. století, kdy

téměř definitivní zánik domácích sušáren způsobila kolektivizace.

NA POČÁTKU BYLA ŠVESTKA, ZE ŠVESTKY SLIVOVICE, ZE SLIVOVICE OPICE A Z OPICE ČLOVĚK ! :-)